Láska k YAOI

Zákeřná nemoc 2

Čtvrtek v 11:48 | Ajka |  Kapitolovky

Ano máš nemoc, ale i tak tě miluju


Téma: I s nemoci tě miluju
Pár: Kamsun - Jusan


" no to je veškole normální, že dostáváme tolik úkolu. A ještě se tam něco stalo, nebo už nic?".Moc se mi nechtělo mu žíct že spolužáky už věděl co se sním děje, vím že nechtěl aby to nekdo znich věděl dokut jím to sám neřekne." no.. pamatuješ jak si veškole omdlel tak se spolužáky ptaly co sedeje, no a já jsem jim to řekl.... vím že si to jim sám chtěl říct".On jen seděl ale pak mě objal" děkuju že si jim to řekl, já bych asi na to neměl odvahu".
Já se usmál a řeklmu že je to vpohodě, že jsem tu vždycky pronej.

Nastal pondělek a já s Jusanem sme šly do školy, povídaly smesi a smályse. Furt byl bledej a trochu unavenej, ale řikál mi že se cejtí v pořádku. Když sme vešly do třídi tak Jusana hned spolužáky přivítaly, ptaly se ho na ruzné věci." prosím chovejte se kemě normalné jako přetím děkuju".Spolužáky věděly že je to pro něho nepřijemné kdyby se ptaly na to.
Spolužáky se ho furt ptaly jestly mu neni dobře a td.., on to chápal že se o něho bojej ale on jim říkál že je v pohodě. Když sme šly po škole kemě domů, tak se Justan zastavyl a otočil se na mě" Kamsune pujdem si chvíly sednout?".

Já jsem jen kývl a šly sme si sednou do parku na lavičku." víš já jsem rád že se omě spolužáky bojej a chtěj mi pomoc, ale já se o sebe taky umim postarat sám. Ale ti mi rozumíš co stím myslím že?".
Já sem se usmál" já tě moc dobře chápu, ale ti musíš pochopit že si jejich dobrej kamárad a oni se o tebe bojej".On se furt koukál do nebe ale pak se na mě otočíl" já vím že se o mě bojej, a jsem za to rád že mám okolo sebe takové dobré duše.Tak co jdeme?". On v stal a já taky a šly sme kemě, Jusan pozdravyl moji mamku." ahoj mami s Jusanem si jdem zahrát jo". Mo je mamka vykoukla s kuchyně" dobře ale za hodinu bude oběd, tak pak přidte dolů".

Hraly sme nějakou hru pro dva ale já sem se nějak nemohl sousdředit,pokaždé když se mě omilem jusan dotkl tak jsem pocítíl nějaké chvění u mě. nevěděl jsem co to je, ale bylo to takové přijemné.Vždycky jsem se na něho musel kouknout, nevím proč jsem to dělal ale prostě musel jsem. Ale když se on na mě koukl tak sem se otočíl a začal jsem se červenat, bylo to fakt divné.On se najednounatáhl ke mě a já sem se lekl" klid jen sem se chtěl napít".
Usmál se na mě a vzal si pití( jsem fakt blbec)" oběd! pojdte dolů". Zavolala moje mamka, tak sme se vidaly dolů" běžte si umit ruce a hned ke stolu". Tak sme si šly umít ruce a pak si sedly, udělala nám rájskou" bylo o výtečné"

. Řekl Jusan a moje mamka se jen usmála, měl jsem jen mamku jako Jusan." tak já už jdu , tak zejtra můžeš zas přijit ke mě". Já sem kývl" mami já jdu doprovodít Jusana". Mamka řekla dobře, tak sem si vzal bundu a šlys me. Šly sme s parkem, já jsem celou dobu přemyšlél co jsem cítíl u mě v pokoji. " deje se něco Kamsune?". Já jsem zavrtěl hlavu" ne všechno je v pořádku, proč se ptáš?".On se zastavyl, a i mě zastavyl" no celou dobu si teť mlčel, a usebe ses taky nějak divně choval. Proč si se na mě furt koukál, a když semse já na tebe koukl tak si se hned obráíl". (ne já už to nevydržím).Vzal jsem ho za ruce, a pomalu sem se k němu přiblioval.(polibíl jsem ho).


Otevřel jsem oči a koukál jsem se na videšeného Jusana, ten se spamatoval a hned mě od sebe ostrčil" co to vivadíš? proč jsi to udělal..... to... ne.. já.... UŽ TĚ NIKDY NECHCI VIDĚT!". A utekl o demě pič, já jsem tam jen tak stál a přemýšlel co mi teť řekl.UŽ TĚ NIKDY NECHCI VIDĚT.. začal jsem brečet stích slov co jsem od něho uslyšel, bolelo to střašně".Klesle jsem šel spádky pomalu domů, otevřel jsem dveře zulsi boty ašel jsem do svého pokoje.Moje mamka něco na mě mluvyla, ale já jsem ji neposlouchál. Lehl jsem si dopostele a naplno jsem se rozbrečel, ani jsem neslyšel že mamka vešla dovnitř" sinku co pak se děje?". Já se se k ní obrátíl a řekl ji to co se stalo." mami co jsem udělal špatně?".

Ona se na mě smutně koukala" víš sinku, von asi to nečekal že se tohle mezi váma stane". Já jsem se na ni koukál" a obě to nevadí že jsem se zamiloval do kluka?". Ona se usmála a objala mě" si muj sin a zevším tě mám ráda, a neboj zejtra zaním pujdeš a vyrešíteto s polu". Já jsem kývl( moje mamka je zlatá)" děkuju mami, že tě mám".Ona se usmála a odešla, já jsem se koukl na naše fotky.Měla pravdu nějak se to mezi náma vyreší.Hned ráno se chtěl jít za ním, ale mamka mě u dveří zastavyla. Já jsem se na ni koukl, a už jsem na jejim obličeji zjistil že se něco stalo"co se stalo?".

Ona se smutně koukla" Jusanova matka mi teť volala že v čera když Jusan přišel domů tak byl velmi zmatení, ona se ptala co se stalo a jetly je mu dobře. On řekl že je všechno v pohodě a šel dopokoje, ale pak ušlyšela ránu tak rychle šla zaním a uviděla ho ležet na zemi. Zavolala hned sanitku a oni ho odvezly do nemocnice".Já jsem se pomalu stoho zroutíl" tohle se stalo kvůly mě!, já jsem to zaviníl!". Moje mamka mě objala" ti za to přece nemůžeš, tohle se mohlo stát kdykoliv. Ateť se oblékni a jedem hned za ním. Kdž sme přijely do nemocnice a vešly do ní, tak sme hned uviděly jeho mamku.

" tak co je vpořádku?" Ona už něco chtěla říct ale otevřely se dveře a vešel doktor" tak sme ho stabilovaly, takže jeden zvás může zaním". Moje mamka šla za Jusanovou mamkou a něco ji povídala, ona se na mě smutně koukla. Já jsem byl stoho mimo, málem jsem ho kvůly tomu co jsem udělal zabil. Ona kývla a šla za mnou" prosím může jít zaním, a dej mu pusu za mě".Já jsem se na ní koukl, ona se usmála" to je vpohodě". Já jsem doté místnosti vletěl,uviděl jsem ho jak leží v postely a kouká do okna." ahoj ma.... Kamsun? co.. co tady děláš?". Hnusně se na mě koukál ale uviděl jsem v jeho očích smutek a zmatek." tvoje a moje mamka jsou za dveřmi, tvoje mamka řekla ať jsem jdu já".

Šel jsem kněmu blíž" nepřibližuj se kemě, řekl jsem že tě už nechci nikdy vidět".Onzačal břečet a začal se klepat" VYPADNI,.. JÁ.. TI NECHCI ZNÍČIT ŽIVOT". Já jsem zavrtěl hlouvou" ne já nikam nejdu, neodejdu od člověka kterého Miluju." Byl jsem u něho a chtěl jsem ho obejmout, ale on mě začal bouchat" ne to.. ne-nesmíš... já. tě nenavi-..miluju tě".Objal jsem ho a on i mě, oba sme břečely"víš ..že.že si teť semnou..zničíš..život? jednou zemřu a nechám tětu zde samotného"

Já jsem ho lechce od sebe odstrčíl" ne nezníčíš mi život, tis mi ho vylepšíl, jsi promě světlo života.A dokud budem spolu, tak všechno spolu překonáme. Teť máme ale spoustu času, tak toho využíjem společně ne ?". On se usmál " obře spolu to všechno překonáme, miluju tě". Polibíli sme se, ani sme si nevšimly že u dveří se nanás koukáj dvě ženi co byly šťastné že jejich siny jsou šťastní a našly si lásku.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama