Láska k YAOI

Dopis lásce

6. listopadu 2018 v 14:01 | Ajka |  Jednorázovky

Zapomenout


Téma: Kis Mě

Pár: Kao - Paka


Láska je bolestná, ale nejbolestivější je když ta daná osoba seto ani nedozví. A já jsem ten případ co to zažil
Bál jsem se vyznat svojí tajné lásce, tak zeť odcházím od ní a píšu tenhle dopis na rozloučenou.

(Ahoj Kao, asi mě budeš možná hledat ale já už tu dávno nebudu. Víš musim ti něco říct, už dlouho tě miluju ale bál jsem se ti to nějak říct. Pamatuješ jak moje třída musela do tvojí třídy kvuly suplu. A jak sem si ktobě sednul, bylo utebe už poslední místo. A jak si mě omylem
dotknul,jen kvůli tomu že si se přistrčil k lavici. Tak mnou projela celím tělem jiskra. A od té doby jsem nato furt myslel. Pak sme se nějak postupně skamáradily. A postupně jsem zjistil že jsem se do tebe zamiloval. Když dy den co jsme spolu vyváděli byly suprový, ale mě níčilo že se tě nemůže doknout víc než kamarádcky. Tak sem se svěříl svojí nejlepší kámarádce, co sis myslel že je moje holka. Ta mi furt říkala ať ti to řeknu že se nemám bát. Ale já jsem ji furt říkal že to nejde, že zníčím naše přátelství. A ona furt když to nezkusíš, nezistíš. Každý večer sem si říkal že to dnes ti řeknu že to dokážu, ale nedokázal. Pamatuješ ten večer jak jsem ti napsal jestly v pátek nezajdeme spolu do kina , tis souhlasíl. A já jsem byl celej večer nervózní, že jsem málem neusl. Když jsem se probudil bylo kolém dvanácté, šel jsem dělat domácé práce. Mezitím jsem ti napsal ať nezapomeneš. Celou hodinu sem stál u zrcadla a buzbudivě jsem si říkal že to dnes dokážu, ale pak si zazvoníl a zas jsem Stratílek odvahu. Vzal jsem si bundu a dva lístky, otevřel jsem dveře a koukl se na tebe. Tis tam stál v modrém třiku a černích kalhotách a usmíval si se, jak ti to slušelo. Po kině jsme šly přes park a povídálysi ovšem možném. Smály snese všemu, mě bylo krásně. Ale pak jsem zjistil že ta cesta už končí a teť sme se měly rozdělit a jít k sobě domů. Řekl jsi že to byl super večer že si to někdy ještě zopakujem. Já jsem jen kývl a řekl že jo, ti spíše usmál otočíl a odešel si . A já jsem zas nenašel odvahu tě zastavte a říct co ktobě cítím. Celou cestu sem na sebe nadával že jsem zbabělec. Furt mě to štvalo, a tis sis toho začal pomalu šímat. Ale už bylo pozdě, pro mě. Včera jsem šel tím parkem jak jsem šly předtím, abych si vičistíl svoje myšlenky. A tam se to stalo, vyděl jsem tě smojí nejlepší kamarádkou. Seděly ste tam spolu a ona tě držela za ruku,něco ste si povídali a pak tě objala a ti si se nebránil na naopak si ji taky Objal. Já jsem to už nemohl dál vidět tak jsem sbrekem utekl domů. Doma jsem všechno nádobí rozbyl a složil sem se u zdi. Naplno jsem se rozbrečel, měl jsem tušit že někoho máš ale zrovna jí? Proč mi to neřekla, proč mi dávala plané naděje. Ale mě l jsem to tušit Poslední dobou si se nějak podivně choval, když sem si s tebou chtěl promluvit tak si utekl a řekl že zeť nemáš čas že později. Ale pak to došlo tak že seš mě vyhýbal, mě to zraňovalo ale nemohl jsem stín nic udělat. Už to takhle dál nejde, nemůžu tě vydět s někým jiným než semnous. Tak proto navždy tvého života odejdu, a musím zapomenout).

Kdyby se nebál a šel k ním blíš, tak by uslyšel jak jeho kamarádka přesvěčuje Kao ať se nebojí a vyzná svoje cítí jemu(Paka). Ale bohužel ani jeden v sobě nenašel odvahu to říct tomu druhému.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama